Cesta do Středohoří - Bořeň

Sice jsme teď nějakou dobu pauzírovali, ale idea poznávání Středohoří neumřela.

Stále žije.

A tak  na nás čekala ikonická hora Bořeň.

 

Máme ji skoro za rohem.

výchozí bod - hospoda, která je stále zavřená

A téměř z jakéhokoliv místa zřetelně viditelný. 

 

Je to prý významný znělcový útvar a bývá díky stejnému složení srovnáván s Ďáblovou horou ve Wyomingu.

 

Pro mě to je ale především vrch, který dobýt stálo dost sil.

Protože se jde do kopce, do kopce a stále do kopce.

Stále, pořád a furt.

Občas pomáhají přírodní schody, ale stejně je to pořád nahoru.

Ovšem postupně se otevírající výhledy za tu útrapu opravdu stojí.

A taky množství květeny.

 

 

A když stanete na samém vrcholu, 

 

rozcestník na samém vrcholu nám už moc neprozradí

je rozhled omračující.

Dech beroucí.

Překrásný.

Dolů to jde o poznání snáz, i když kolena o sobě dávají vědět.

Ale nejlepší je závěr našeho výletu.

 

Razím názor, že každý výlet musí být zakončen gastronomickým zážitkem.

Protože odměny jsou nutné.

A za takové výkony dokonce velmi nutné.

 

A naše sladká tečka čekala v lázních Kyselka.

 

A v místním parku 

 

stojí Lesní kavárna.

Na úžasném místě, s příjemným personálem a výtečných štrůdlem s vanilkovou omáčkou a šlehačkou.

 

Umíte si představit lepší konec výletu? 

 Mějte krásný večer.

Vaše Ilona

Před časem jsem trochu furiantsky

a neprozřetelně nabídla své služby.

A vznikla z toho objednávka na kroj.

 

Ukázalo se, že zadavatelka má velmi přesnou představu, jak by měl výsledek vypadat.

A na mě padaly mdloby, že tohle nedám.

Dala jsem.

 

Sice mě to stálo dost času, sil i nervů, ale povedlo se a mise je splněna.

Vrchovatě naplněna.

A kroj poputuje do Arabských emirátů, kde bude reprezentovat Českou republiku.

Jupííííí. Asi jsem hrdá. A spokojená.

 

Ale sotva jsem odevzdala jednu práci, čeká na mě hora další.

Tentokrát jsou to dětské čepičky, tepláčky, nákrčníky.

 

Trochu titěrná práce - hlavně výměna nití je piplačka.

 

Ale zase je to tak roztomilé.

 

A mám novinku.

Dnes  mi přišly nové brýle.

 

Ty staré (které nebyly tak staré!!!) se mi zlomily.

A náhoda (a můj muž) tomu chtěly, že jsme v Praze našli optika s nevšedními obroučkami, kterým se nedalo odolat.

Jsou nezvyklé. 

Tak si zvykám.

Ale svět skrze ně vypadá příjemně, tak si zvyknu určitě rychle.

Ale nevím, co na to ostatní.

Co říkáte?

 

Mějte krásný večer.

Vaše Ilona

Tak vymalováno

bychom měli.

 

A přežili jsme to ve zdraví.

 

Dokonce jsme stihli i krátkou návštěvu Kačenky.

 

Mladí si koupili kola, 

takže drandí po okolí a jedna cesta vedla i k nám.

 

Já pak musela na pár dnů na svou obvyklou cestu po lékařích a protentokrát jsme spojili návštěvu Děčína s oslavou narozenin naší Jany.

Vybrala úžasné místo.

 

 

 

 

Zrenovované zahrady děčínského zámku.

 

Pochutnávali jsme si tu na dobrotách.

 

A hráli petanque.

 

 

 

 

Měli jsme i vzácnou návštěvu - přišel se na nás podívat místní páv.

Takže podrobný průzkum zahrad si nechám na jindy.

Mějte krásný večer.

Vaše Ilona