Muž se mi vrátil z kol.
Z Alp. Z pánské.
Výsledek:
zloměné kosti - 5
počet operací - 2
počet použitelných rukou - 0
počet použitelných nohou - 1.
Prý ztoho kopce jel pomalu. No, já si myslím své. Ale hlavně , že není hůř.
A tak podávám, odnáším, zvedám, převážím, přikrývám, krájím, vyřizuju, přináším, koupu, oblékám.
Jen oholit ho mi nedovolí:-)
A má to i několik výhod:
- většinou ho najdu tam, kde jsem ho posadila
- nemusím čelit každé ráno ( ještě před snídaní!!) ataku otázek, cože dnes podnikneme
- nestojí mi u každé práce za zády
- večer jsem tak urvaná, že usínám s jednou nohou ještě na podlaze.
A to se taky počítá.
Čtu a řvu smíchy! Promiň, vím, že to muselo být neskutečně náročné, ale když ty jsi to s nadsázkou popsala tak humorně.... Super příspěvek!
OdpovědětVymazatDneska už se tomu taky směju, ale v létě to bylo na budku. A to k tomu přidávám, že když se z toho vykřesal a mohl zase znovu jezdit na kole, na první vyjížďce ho srazilo auto. Sice jen jedna zlomená ruka, ale do Vánoc jsem měla o zábavu postaráno.
VymazatTakže takhle je to nějak s chlapy....:-/