Na sobotu

slibují nejhezčí počasí týden.

No, nevím.

Po ránu se nad námi táhnou cáry mlh a oblačnosti a na slunečný den to zatím nevypadá.

Ale stejně vyrážím na výlet.

Protože Studánka se o víkendu rozroste o stovky další výletníků a návštěvníků.

Cestou vzhůru míjím kilometry zaparkovaných aut jako korálků navlečených na šňůrce.

Tentokrát vyrážím sama a těším se.

Hned na prvním odpočívadle zaparkuji, abych zjistila, zda v místním lese rostou houby.

Rostou.

A dost.

Jen fotogenických je málo.

 

A těch, co znám, ještě míň.

Musím se naučit holubinky.

Ale nakonec i na mě se usměje štěstí a pár hříbků si odnáším i já.

A než vyjdu z lesa, umoudří se i počasí.

Další cíl - Rejvíz.

Přírodní rezervace s největším moravským rašeliništěm.

A mechovým jezírkem.

Pro mě ale zklamání.

Ani Václavák by se nemusel stydět za takovou návštěvnost.

I v tomto se dá absolvovat výlet.Když vám nedojde, jak bude cesta dlouhá a jakým terénem se jde...

Davy proudí oběma směry a najít chvilku, kdy nikoho nemíjím, se rovná zázraku.

Fakt jsem tu byla:-)

Proto na zpáteční cestu k autu volím les.

A dobře dělám.

Borůvky tu jsou tak veliké, že neodolám a musím si jich nasbírat, co to jde.

Naštěstí nikoho nezdržuji...

Zato jsem jak prase - špinavé ruce, nohy, halenka i kalhoty. 

Klasika.

Nevadí. 

Převléknu svetřík a pokračuji v krasojízdě.

Směr Zlaté Hory.

 Ty by si zasloužily celý den.

 

 

Ten ale nemám, tak si vybírám zlatorudné mlýny, 

 

kde se koná...

 

....MISTROVSTVÍ České a Slovenké republiky v rýžování zlata.

Což obnáší....HROMADU lidí.

 

Dneska už davy nechci, tak rychle pryč.

A mířím ke kostelu Panny Marie Pomocné.

Cesta neskutečná, vjedeme do lesa, kterým vede zchátralá silnička.

Nikde nikdo (konečně:-)!)

A najednou se před vámi na mýtině objeví moderní sakrální stavba.

 

Krátká procházka kolem a už mířím zpět do Studánky.

Mám toho pro dnešek dost - podle krokoměru jsem nachodila 20000 kroků a večer mě čeká ještě další z koncertů.

Dnešní den byl náročný.

Vaše Ilona