Jako dítě i jako puberťák jsem zahradu a vše s ní spojené nesnášela.
Tedy, nevadilo mi se na ní povalovat, opalovat, číst si, pořádat zahradní party, hrát kanastu do hluboké noci, popíjet víno, kojit, koupat se, učit se, obírat maliny a jahody, těšit se na třešně z koho krásně rozkošatělého stromu, který poskytoval stín a soukromí.
Ale PRACOVAT????
Bože, jen to ne!
Za ta léta, strávená na chalupě, jsem se naučila tolik úhybných manévrů, až to naši vzdali a žádnou práci ode mě neočekávali.
Tenhle vztah k zahradním pracím mi vydržel hodně dlouho.
Byla jsem přesvědčená, že je to doživotní postoj:-/
Ale koupě domečku přinesla kromě celé řady změn i můj nový vztah k práci na zahradě.
Já si u ní odpočívám!
Bavím se tím!!
Těším se na ní!!!
Co budu moci zasadit, přesadit, rozsadit.
Můj muž tvrdí, že pokud u nás rostlina neabsolvuje alespoň trojí stěhování, nemá šanci u nás být.
Myslím, že kecá.
Ale OBČAS opravdu hraju s kytkami škatulata:-)
Dneska jsem na chvilku odložila šicí stroj a jehlu a vrhla se na dlouho odkládaný záhonek na předzahrádce.
Je to takový kousíček - 2 m x 30 cm.
Ničemu se tam moc nedaří, protože hned vedle je betonový obrubník chodníku.
Osázela jsem ho kontryhelem a vřesy.
A protože kontryhel je moje VELMI oblíbená květina, občas ho musím usměrnit, aby zbylo místo i na jiné.
Ale nerada kytky vyhazuju.
Takže odstraněné kontryhele přijdou před dům, aby vypomohly těch chudinkám, které už tam jsou.
Původně to mělo být jenom zasazení.
Ale jak už je u mě zvykem, všechno je jinak.
Když už jsem se do toho pustila, udělám to pořádně.
Takže celý záhon zrýt.
Jenže jsme v podhůří.
Nastoupit musel nejen rýč, ale i KRUMPÁČ.
Docela častá pomůcka při práci na zahradě.
Aspoň pro mě.
A aspoň na naší zahradě.
Opět jsem si vyrubala hromadu cihel, kamenů, betonových kusů.
Ale konec dobrý, všechno dobré.
Kytky zasazené.
Kameny přebrané.
Všechno umyto a uklizeno.
 | |
| typické pomůcky zahradníka - všimněte si hlavně sekyry a krumpáče:-) |
Život mě zase baví:-)
A jak to máte s prací na zahradě?
Rádi - neradi?
Snadno, nebo obtížně?
Spolu v páru, nebo jen jeden z vás?
Těším se na Vaše odpovědi i postřehy z práce na zahradě.
Přeji krásný den.
Otepluje se.
A má být hezky i dál.
Vaše Ilona
Já jsem městský člověk, před pár lety přesazený na vesnici. Doma jsme zahradu neměli, v květináči klasický potos a to bylo vše. A teď bydlím v domku se zahradou! Můj milý zbožňuje svůj trávník, který s něhou opečovává- a já jsem si na úkor trávníku vybojovala dva záhony. Jeden květinový a druhý čistě konzumní ( okurky rajčata, jahody, ředkvičky, pažitka). K tomu nespočet květináčů a truhlíků s květinami a bylinkami, plus všechny domácí květiny,které se přes léto přesunují na terasu. V době,kdy jsem se přistěhovala, byla na zahradě pouze tráva a v domě jedna velká palma.
OdpovědětVymazattak to jsme na tom úplně stejně. Já k tomu mám tedy ještě vložku v podobě chalupy ( ale to se skoro nepočítá)
VymazatKdyby záleželo čistě na manželovi, místo zahrady máme horskou louku - tedy hlavně nic nedělat. A především NIC NEPĚSTOVAT.
Takže své zeleninové záhonky jsem si musela velmi perně vybojovat. Taky to pár let trvalo:-))
A stále nevěřím tomu, že se to děje mně: práce na zahrdaě mě baví:-))
Tak ať nám to roste a stále nás to těší.
Těším se na příští návštěvu a komentář.
Ilona
Já bych si představovala takovou "venkovskou" zahradu.Tak trochu džungli,tajná zákoutí.Spoustu růží,pivoňek,floxů,kopretin,tulipány,narcisky,modřence,skalku.Šeřík,šípky,trnky,hlohy.
OdpovědětVymazatPustoryl,jaký si pamatuju od babičky.Lípu a spoustu ovocných stromů.Žádné jehličnany !!
A marně toužím po louce ,na které by kvetly kopratiny,zvonky,chrpy,vlčí máky,pryskyřníky,rdesno
.....
Jsi romantik, ale to mě u tebe nepřekvapuje:-))
VymazatA rozkvetlou louku už jsem opravdu dlouho nikde neviděla, taky se mi jako dítěti líbila.
Natrhala jsem tam kytici do vázy a ještě hromada zůstala ke koukání.