Je zajímavé, jak jinak se vedou hovory
doma u kávy.
A na co jiného narazíme při hovoru
mimo domov.
Celé to má pro mne úplně jinou
atmosféru.
A jsem ráda, že v rámci terapie mě
tato možnost napadla.
Jít si sednout do kavárny.
Číst si tam.
Pozorovat svět za oknem.
Nechat čas plynout.
Dát si tam rande.
Se svým mužem.
Bavit se o věcech, na které není v běhu dnů prostor ani čas.
Překvapilo mě, že jsme daleko otevřenější.
Že nás napadnou i nová témata hovoru.
Že nás ten cizí prostor nutí být vůči druhému pozornější a vstřícnější.
Že se cítíme uvolněněji.
Že je nám spolu nějak příjemněji.
Že se z toho stal krásný rituál.
Oba se na naše pátky těšíme.
Aspoň doufám:-))
Povinnosti zůstanou někde venku.
Obyčejnost je zapomenuta.
A ty dvě hodiny jsme někým jiným.
Vzácnějším.
Milejším.
Mám naše kavárenské pátky ráda.
Přeji Vám krásnou sobotu
A přeji Vám také takové odchylky od normálu.
P.S. Konečně i můj muž pochopil, že JSEM kavárenským povalečem:-))
Vaše Ilona
Není nad to, prožít začátek víkendu v milé společnosti a v příjemném prostředí. Jen má představa o "kavárenském povaleči" je výrazně jiná.A tak se opět budu na konci příštího pracovního týdne těšit na páteční odpoledne.
OdpovědětVymazatVlado