Znouzecnost

 

Původně to měl být poklidný víkend.

Než jsme si domluvili pracovně-společenskou schůzku ohledně fotovoltaiky.

Než jsme si domluvili návštěvu mladých.

Než jsme kývli na to, že rádi pohlídáme malou Kačku.

Než přišli mladí s tím, že si chtějí prohlédnout prostory pro svůj (zatím tajný) záměr.

Než jsme se domluvili, že půjdeme do kina.

Než.....

Prostě se to zase zahustilo.

Což mám na jednu stranu ráda, ale na druhou stranu nestíhám to, na co jsem se těšila.

Prostě stojím uprostřed CHCI a CHCI.

Ale nakonec jsme to všechno, byť v mírném poklusu, stihli.

Voltaika vypadá zajímavě.

Mladí byli fajn.

Kačka začíná být parťák a je neuvěřitelná pohodářka.

Prostory se líbily.

A "Teorii tygra" doporučuji.

Je to film s poselstvím zejména pro nás ženy, jak v partnerství rozhodně ne.

Na mě trochu melancholické, ale to spíš odpovídá mému momentálnímu mentálnímu nastavení.

A v rámci víkendu jsem chtěla upéct.

Chtěla jsem se předvést před návštěvou - ach ta JEŠITNOST.

A zároveň připravit něco, co může i instantní synek-celiatik.

Recept ozkoušený, pekla jsem ho už dvakrát. 

Dokonce v bezlepkové verzi.

Takže není se čeho bát.

Jenže zaúřadovaly.......... erupce na Slunci? Moje roztěkanost?

Prostě se to nepovedlo.

Dost nepovedlo.

Těsto se rozdrobilo.

 

Krém zhrudkovatěl.

Ale protože jsem do toho použila samé dobré věci, přece to nevyhodím.

Návštěva i mladí ostrouhali.

Dezert - nebo spíš jeho trosky - jsem odložila stranou, že se na to vyspím.

A pomohlo to.

Netradiční tiramisu je na světě.

 

Ale stejně budu ty štafetky  péct znovu.

Musím přijít na to, kde se stala chyba.

Mějte krásný začátek týdne.

A ať se vám vyhýbají karamboly

Vaše Ilona