Neděle zmohonásobila počet

lidí, kteří se vyskytují ve Studánce, proto nejlepší nápad je zmizet odtud.

Navíc je to jediný den v týdnu, kdy člověka nečekají žádné procedury.

Ráno nás probudilo azurově modrou oblohou, že jsem na chvilku zaváhala, zda jsem si zvolila dobrý plán.

Ale bolavé nohy mě přesvědčily, že ano.

Jak se později ukázalo, ani jejich rada nebyla úplně správná.

Měla jsem zůstat doma, někde se zavřít o samotě a odpočívat.

Ale co už...

Vydala jsem se do Opavy, kterou neznám.

Sice jsem tam už byla, ale jen na nákupech:/

V každém městě mě zajímá, jaké mají veřejné osvětlení.A to opavské se mi líbí

Proto jsem si chtěla doplnit mezery ve vzdělání - a že těch zeměpisných mám!! - a projít si město jako řádný turista.

S fotoaparátem a mapkou, kterou si vyzvednu v Infocentru.

Kašen a parků jsem našla dost.

  

První zádrhel nastal, když jsem nemohla najít místo na parkování. Ne že by byly ulice tak nacpané, ale buď byl na nich zákaz stání, nebo rovnou zákaz vjezdu.

Nakonec se zadařilo a já našla parkovací dům a vydala se hledat Info, naiva.

Jak jsem si mohla myslet, že v neděli bude mít otevřeno.

Stejně jako laviček....:-))

Dá přece rozum, že v neděli se má odpočívat a nebozí turisté se mají někde povalovat a nechtít poznávat nová města.

Tak nic, bez mapy, bez informací, bez sebe jsem se vrhla prozkoumat město sama.

Leč moje nohy stávkovaly.

Koleno se rozbolelo - asi jsem mu nadávkovala víc pohybu, než na kolik je momentálně zvyklé.

Moc se mi líbila kašna před místní radnicí, stejně jako radnice samotná.

Tak jsem prošla jen obě náměstí, zašla do parků, na chvíli si sedla před kostel, kde se konala jakási veselice s hudbou a zpěvem, našla DOBROU zmrzlinu a....to bylo vše.

Šupem zpátky do auta, najít lékárnu, pořídit voltaren a hezky domů

Opravdu mám ráda jízdu autem o samotě.

Hojně jsem si ji užila cestou do lázní a teď jsem si to cestou zpět jen potvrdila.

Myšlenky si putují sem a tam, pozoruju krajinu, která mi připadá o tolik jiná, než ta naše průmyslová a nechávám plynout čas.

V místní krajině převládá příroda, jen občas doplněná lidským sídlem. O tolik jiné, než u nás na severu!

Jen si tak říkám, abych se neuvolnila natolik, že bych zapomněla na řízení.

Ale zatím se to nestalo, tak asi funguje nějaký autopilot, který mě udržuje v dostatečné ostražitosti.

Takže jsem zpátky, turistů je pořád plno, ale mám tu takové místečko, o kterém se divím, že ostatní ještě neobjevili.

A tady jsem se usalašila se sklenkou bílého vína, knížkou, nohama nahoře a smolím tento příspěvek.

A doufám, že Vy si neděli také užíváte podle svých představ.....

Mějte se překrásně

Vaše Ilona