jsem už avizovala.
Jako první dorazila Ivanka s Tomášem.
A s nimi jsme také v sobotu po obědě stihli minivýlet do Českého Středohoří.
K Braňanům na vrch Kaňkov.
A už si začínám zvykat, že mě tam bude čekat krásný výhled do okolní krajiny.
I když tady na nás cestou čekalo ještě několik překvápek.
Několik staveb z kamení.
Nevím, jestli se jim nějak říká, ale občas je na cestách potkávám.
Na samém vrcholu upravená plocha s ohništěm,
lebkou
a čutorou.
A krátký a úzký pás, ze kterého je možné se rozhlédnout po kraji.
Na cestu jsme se vybavili i košíky.
Prý, kdyby byly houby
Nevím jak jiní, ale mi našli..."houby".
Ale taky krásně nakvetlé trnkové růže,
pomalu zrající třešně
a na úpatí tato kvítka,
která tvoří celé trsy mezi skalami
Aspoň jsme měli v čem nést pití a mikiny....:-)
Po návratu už jen rychlé dokončovačky.
A dorazil i zbytek rodiny.
A vypadá, že máme adepta na permanentně posledního.
Jana s Petrem zatím věčně nestíhají.
Oběma oslavenkyním jsme hezky pogratulovali, dary předali.
I dort byl.
A pak jsme se věnovali dobrotám, povídání a
malé Kačce.
Už se umí zabavit i sama.
A já byla spokojená.
To je mé největší přání.
Mít celou rodinu pohromadě.
Vaše Ilona
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš milý komentář. Jsem ráda, že jste navštívili můj blog a přeji krásný den. Ilona