Od raného jara mě můj muž kamenuje lamentováním, že jsem mu TAK MOC probrala heřmánek.
Že (chudák) bude mít málo ke sběru.
Opakuje mi to při každé příležitosti.
Kdykoliv projdeme zahradou.
Když na zahradě odpočívá.
Když ho pošlu pro nějakou bylinku.
Když heřmánek sbírá, jeho lamentování se násobí.
A najednou zjistím, že na sběr heřmánku pozval i kamarády:-)
A tak dnešní hlídání Kačenky bylo zpestřené návštěvami, které si přišly nasbírat.
A Kačenka vydatně pomáhala.
Odpoledne nás čekal další díl poznávání Středohoří.
Tentokrát jsme vyrazili do Kostomlat, odkud naše výprava začala.
Už samotné Kostomlaty mne překvapily.
Třeba zajímavými detaily.
Vlasta zvolil cestu přímo z obce.
Hezky zprudka.
A pěkně dovrchu.
Musím říct, že jsme se pěkně zadýchali.
Ani se nedivím, že jsme nepotkali ani živáčka.
Ale odměna za to stála.
A ani nevím, kam jsme to vlastně dorazili.
Na mapě je zřícenina Sukoslav......
.......na vrchu hrad Kostomlaty.
Stará se o ni parta nadšenců.
A postupně se snaží rekonstruovat na co jim síly (a peníze) stačí.
Někteří byli zadýchaní ještě nahoře.
A to nás ještě čeká 98 schodů.
Na zpřístupněný ochoz.
Viditelnost nestála za nic.
Ale Milešovku jsme zahlédli.
Stejně jako Bořeň.
A zcela neplánovaně na nás čekal i kulinářský zážitek.
Vlastnoručně opečený buřt a vychlazené pivo!
A víkend je za námi.
Utekl nějak rychle.....
I Vám???
Vaše Ilona
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš milý komentář. Jsem ráda, že jste navštívili můj blog a přeji krásný den. Ilona