Dnešní dopoledne

v čekárně.

 

Čtyři v jednom.

Preventivka.

Mamograf.

Rozmyslet si náměty na blog:-)

Přečíst kus knížky.

Momentálně si pročítám fejetony Aňy G. P.S.

Trochu jsem se toho bála.

To víte, předsudky.

Hééérečka - co to asi bude:-(

Ale pro mne milé překvapení.

Má bohatou slovní zásobu.

Nečekaná a zajímavá spojení - slovní i myšlenkové.

Hodně se věnuje (pochopitelně) mateřství.

  

A přivedla mě k tomu, že jsem začala přemýšlet, jestli si vlastně ty ÚPLNÉ začátky MÉHO mateřství pamatuju.

 

A ono to tam je.

 

Sice hodně zasuté.

Trochu jsem musela oprášit ten usazený prach kolem.

Ale je!!

 

Všechna ta nekonečná láska, kterou jsem cítila.

 

Ten pocit výjimečnosti.

Dokonalost života.

A taky postupné proměňování našeho vztahu.

Až do dnešní podoby.

 

Nedávno mi moje miminko nezavolalo jako první, když řešila svůj první velký pracovní problém.

A já uslyšela tenounký zvuk.

Takové tichounké křupnutí.

Pupeční šňůra je definitivně rozdělená.

 

Trochu smutek.

A hodně radosti.

Z její dospělosti.

Ze samostatnosti.

A trochu obavy.

I z toho, jaký ten náš vztah bude dál.

Smutek a radost - nějak v životě patří hned vedle sebe, nemyslíte?!

A jak jste na tom s dětmi vy?

Stane se ten vztah jiným?

Přinese nám rodičům novou( mám na mysli dobrou) hodnotu?

Nebo se ocitneme na druhé koleji?

A máte pro mě nějakou radu?

P.S. Dnes jsme spolu posnídaly:-)

P.P.S. A odpoledne zašly na oběd:-))

Tak snad dobrý???

Vaše Ilona